Buck Henry

Film Absolvent, natočený Mikem Nícholsem podle stejnojmenného románu Charlese Webba, patřil ve své době (rok výroby 1967) k nejúspěšnějším titulům americké produkce. Ohlas byl způsoben především otevřeností, s níž tvůrci pojednávají příběh zpočátku nesmělého mladíka, který se po milostné avantýře se starší ženou zamiluje do její dcery, a najde v sobě vůli za svou lásku bojovat proti všem.

Náhodou se setkali v obchodě. Náhodou se potkali ten samý den na tom samém místě ještě jednou. Pak se neviděli řadu let. Když už mají oba před svatbou, celý řetězec neuvěřitelných náhod je znovu přivede k sobě. Jsou to ale všechno opravdu jenom náhody? A je láska náhoda? Nebo je to osud, kterému člověk nemá šanci uniknout? Jsou zdánlivé náhody, vedoucí k tomu, že se lidé setkávají a míjejí, ve skutečnosti znameními osudu? A může mít osud smysl pro humor? Odvěké téma hledání toho pravého nebo té pravé rozvinuli v příběhu Jonathana a Sary – oba jsou profesionálně úspěšní, žijící ve spokojených partnerských vztazích se svatbou na spadnutí a ve vzdálenosti několika tisíc kilometrů. V této situaci jim oběma pár náhodných událostí připomene setkání před lety – stopováním osudových znamení, které se náhodami jen zdají, se pokouší najít jeden druhého. Toto poněkud pošetilé, nicméně osudové rozhodnutí je oba přivádí do řady komických situací a nakonec jednoho k druhému.

Mladý vedoucí pracovník filmového studia Griffin Mill je neustále znervózňován anonymními pohlednicemi, v nichž mu neznámý scénárista vyhrožuje smrtí. Mill zjistí totožnost zneuznaného autora a chce se s ním dohodnout. Vypijí spolu pár skleniček v baru a při ostřejší výměně názorů na opuštěném parkovišti Mill neovládne nahromaděný vztek a nechtěně autora zabije. Je vyšetřován policií jako poslední, kdo zavražděného viděl naživu, ale žádný důkaz proti němu neexistuje. Výhružné pohlednice chodí dál. Mill se pomalu smiřuje s myšlenkou, že zabil nevinného člověka a veškeré síly věnuje zneškodnění nového ambiciózního pracovníka, který se tlačí na jeho místo. Naváže intimní vztah s milenkou zavražděného autora June a obratně manévruje v cynickém filmařském prostředí ke svému prospěchu. Jeho kariéra závratně stoupá...

Příběh výjimečnými schopnostmi nadaného mimozemšťana, jenž v lidské podobě zkoumá možnosti, jak lze naši planetu kolonizovat. Má totiž jednu velkou přednost z větší části ji pokrývá voda; na mimozemšťanově domovské planetě se totiž potýkají se zničujícím suchem a vedrem. Kromě toto, že se po celý film nikdy neusměje, není na něm nic podezřelého, dokonce se zamiluje, ale přesto je od počátku kýmsi sledován. Svou misi však nedokončí, po sérii drastických zážitků končí jako zničený alkoholik bez vlastní vůle... Ač tento snímek spadá žánrově mezi sci-fi, výrazně omezuje jakékoli spektakulární prvky a soustřeďuje se na pobyt záhadného cizince na Zemi, na jeho přítomnost mezi lidskou populací. Hrdina rezignovaně říká, že se jednání lidí nediví; ani na jeho planetě by se k cizinci odjinud nechovali jinak, natož lépe.

Max Goldman a John Gustafson jsou staří sousedé. Žijí v minnesotském městečku Wabasha a oba jsou vášniví rybáři. Jenže pak se pohádali o ženu a od té doby jsou nepřáteli, kteří si navzájem znepříjemňují život drobnými schválnostmi, což je, zdá se, jedinou jejich radostí. To se ovšem změní v okamžiku, kdy se do jejich sousedství nastěhuje svérázná vdova, profesorka anglické literatury Ariel Truaxová. S oběma se seznámí a dokonce to vypadá, že by jeden či druhý mohli mít šanci ji získat. A tak se mezi nimi znovu rozpoutá nelítostný boj o ženu. A do toho všeho se ještě objeví děti obou starců. Johnova dcera Melanie, jejíž manželství s nevěrným Mikem se rozpadá a Maxův syn Jacob, který kandiduje na starostu. Ariel stráví příjemný večer a poté i noc s nesmělým Johnem, což ovšem značně vyostří vztah se žárlícím Maxem. John se soka nejdřív pokusí usmířit tím, že mu vrátí jeho milovaný a nedávno ztracený rybářský prut, když ho to neusmíří, rozhodne se sklíčený muž přenechat ženu příteli.

Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...

Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itáliie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný. Podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach…

Světová kinematografie nemá mnoho tak důmyslně vybudovaných děl, jež by velkolepým panoramatickým záběrem, obsahujícím průniky do různých vrstev společnosti, postihla způsob života, hodnotový systém a pocity člověka konce 20. století. Oslní tu známé hvězdy, hvězdný je však především zážitek z myšlenkového bohatství tohoto filmu.

Úspěšný sportovec Joe sice zemřel při nehodě, nebe mu však dává ještě jednu šanci. Naneštěstí původní tělo již není k dispozici, a tak se musí převtělit do zavražděného milionáře.

Romantickou komedii, v níž světem protřelé modelky Sissy odchází na venkov, kde má nafotit sérii snímků. Kupodivu se jí zde ale natolik zalíbí, že se rozhodne zůstat a společně s novou kamarádkou Bonanzou bojuje proti bývalému agentovi, který chce půvabnou farmu zbourat.

Film Absolvent, natočený Mikem Nícholsem podle stejnojmenného románu Charlese Webba, patřil ve své době (rok výroby 1967) k nejúspěšnějším titulům americké produkce. Ohlas byl způsoben především otevřeností, s níž tvůrci pojednávají příběh zpočátku nesmělého mladíka, který se po milostné avantýře se starší ženou zamiluje do její dcery, a najde v sobě vůli za svou lásku bojovat proti všem.

Když je jednoho dne napadeno velitelství americké zpravodajské tajné služby a identita většiny zaměstnanců je prozrazena, jejímu šéfovi nezbývá nic jiného, než do akce poslat i horlivého analytika Maxwella Smarta, který už dlouho sní o tom, že se superhvězdným Agentem 23 vytvoří neporazitelnou dvojku. Místo toho je Smart přidělen k jedinému dalšímu agentovi, jehož identita zůstala dosud skryta : milé, avšak poněkud nevyzpytatelné Agentce 99. Čím hlouběji se Smart a 99 noří do temných rejdů zločineckého syndikátu KAOS, tím je jim jasnější, že jeho velitel Siegfried s pobočníkem Shtarkerem chtějí na šíření atmosféry strachu vydělat milióny. Ačkoliv má Smart jen minimální praxi v oboru a času má méně, než by v danou chvíli potřeboval, poháněn neumdlévajícím nadšením a vybaven několika důmyslnými vynálezy, se vydává zachránit svět od KAOSu...

Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...

Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itáliie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný. Podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach…

Americká crazykomedie s hvězdným obsazením je založena na existenci čtyř navlas stejných kabel, mezi nimiž dojde k řadě záměn. V jednom zavazadle jsou šperky závratné ceny, v dalším jsou zase přísně tajné vládní dokumenty. Zcela bez důležitosti není ani zavazadlo třetí, ve kterém má jistá dáma svoji „garderóbu“ na cestu. Zdánlivě bezcenná je poslední taška, plná „kamení“, pokud by ovšem její obsah nesloužil k demonstraci převratné vědecké teorie. V důsledku toho dojde i k propletenci lidských osudů. Tak se seznámí dvě zcela rozdílné osobnosti – roztržitý hudební teoretik Howard a excentrická slečna Judy. Děj samotný se odehrává jednak ve velkém hotelu, jednak v ulicích San Francisca, a je „prošpikován“ množstvím gagů a nápadů. Film získal Cenu britských kritiků za nejlepší komedii roku 1972 a byl v témže roce vyhlášen za pátý nejnavštěvovanější film v USA i Kanadě.

Úspěšný sportovec Joe sice zemřel při nehodě, nebe mu však dává ještě jednu šanci. Naneštěstí původní tělo již není k dispozici, a tak se musí převtělit do zavražděného milionáře.