Richard Alexander

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana

Bývalý námořní kapitán James McKay přijede na Západ se svou snoubenkou Patricií Terrillovou. Mladá žena je dcerou nejmocnějšího muže v kraji, majitele obrovského ranče Henryho Terrilla. James se budoucímu tchánovi zamlouvá, ovšem jen do chvíle, kdy odmítne bránit se proti násilí. Do tohoto kraje ruka zákona nedosáhne a muži musejí často bojovat s honáky Terrillova konkurenta Rufuse Hannasseyho. V sázce je totiž drahocenná voda, kterou oba rančeři potřebují pro svůj dobytek. Nenávist mezi oběma rody vrcholí a schyluje se k válce. James neví, jak to na Divokém západě chodí, přesto však stále odmítá změnit své zásady. Jen málokdo vidí, že je v mnoha ohledech statečnějším mužem než místní rváči a siláci... Klasický film Williama Wylera vznikl v roce 1958. Je ukázkou toho, že i western lze vytvořit bez zbytečné surovosti, s důrazem na hloubku charakterů a přitom divácky přitažlivě. Své samozřejmě sehrálo vynikající herecké obsazení s Gregorym Peckem v čele

Tony Hunter, slavný filmový zpěvák a tanečník, se cítí zneuznaný a starý. Jeho přátelům se jej ale podaří přemluvit k účasti na malé broadwayské show. Avšak věci se jim lehce vymknou z rukou po příhodu "velkého umělce, špičkového producenta a skvělého režiséra" Jeffreyho Cordovy a jím protěžované primabaleríny, kterou Tony nesnáší od prvního setkání. Na place zavládne napětí a show je kvůli neústupnosti aktérů málem zrušena.

Ve Francii 15. století slyší lotrinská venkovská dívka (Ingrid Bergman) hlasy, které ji nabádají, aby Francii vedla k vítězství nad anglickými vetřelci. Provinční úředníci, na něž dívka hluboce zapůsobí, ji pošlou ke dvoru Karla VII. (José Ferrer) na hrad Chinon. Janě se podaří přesvědčit i samotného krále, který ji ovšem napřed zkouší. Karel ji ustanoví vrchní velitelkou francouzských vojsk a Johanka, jež dodala vojákům odvahy, je vede proti Angličanům od vítězství k vítězství. Jak se ale ukáže, je Karel slabý panovník a Johanka přes všechnu svou popularitu u prostého lidu propadne deziluzi...