Samuel Fuller

V roce 1941, šest dní po přepadení Pearl Harbouru Japonci, po němž celá Amerika propadla hysterii, přistane japonská ponorka nedopatřením na pláži v Los Angeles. Obyvatelé reagují panikou a potrhlým jednáním, které režisér Steven Spielberg prokládá filmovými citacemi a narážkami na mýty stříbrného plátna

Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Jeden z nejproslulejších válečných filmů se téměř po čtvrtstoletí od své premiéry dočkal zásluhou filmového kritika a dokumentaristy Richarda Schickela nejlepšího možného zkompletování. Navzdory faktu, že na 113 minut zkrácený původní materiál čítal více než dvojnásobnou metráž, je velmi pravděpodobné, že verze, kterou Schickel zrestauroval za pomoci poznámek režiséra Samuela Fullera a kompletního scénáře, svými 160 minutami v podstatě odpovídá režisérově představě. Seržant První pěchotní divize (odtud název - označení na rukávu uniformy), ztělesněný Lee Marvinem, a čtyři jemu svěření mladíci procházejí v epizodicky vystavěném příběhu přes severní Afriku, Sicílii, pláž Omaha, Německo až do Československa. Navzdory geografickému rozmáchnutí, odkazujícímu až k epickému velkofilmu, redukuje Fuller druhou světovou válku pouze na pět jedinců.

Julie se ujímá bílého německého ovčáka, jehož za tmy náhodou srazila autem. Záhy však zjišťuje, že pes byl už jako štěně vycvičen k útoku na Afroameričany. Celoživotní bojovník proti rasovým předsudkům Fuller vytvořil za scenáristické spolupráce Curtise Hansona kontroverzní metaforu o nejlepším příteli člověka, který byl svým pánem „naprogramován" k rasové nesnášenlivosti. (46th KVIFF)

Jeden z nejproslulejších válečných filmů se téměř po čtvrtstoletí od své premiéry dočkal zásluhou filmového kritika a dokumentaristy Richarda Schickela nejlepšího možného zkompletování. Navzdory faktu, že na 113 minut zkrácený původní materiál čítal více než dvojnásobnou metráž, je velmi pravděpodobné, že verze, kterou Schickel zrestauroval za pomoci poznámek režiséra Samuela Fullera a kompletního scénáře, svými 160 minutami v podstatě odpovídá režisérově představě. Seržant První pěchotní divize (odtud název - označení na rukávu uniformy), ztělesněný Lee Marvinem, a čtyři jemu svěření mladíci procházejí v epizodicky vystavěném příběhu přes severní Afriku, Sicílii, pláž Omaha, Německo až do Československa. Navzdory geografickému rozmáchnutí, odkazujícímu až k epickému velkofilmu, redukuje Fuller druhou světovou válku pouze na pět jedinců.

Julie se ujímá bílého německého ovčáka, jehož za tmy náhodou srazila autem. Záhy však zjišťuje, že pes byl už jako štěně vycvičen k útoku na Afroameričany. Celoživotní bojovník proti rasovým předsudkům Fuller vytvořil za scenáristické spolupráce Curtise Hansona kontroverzní metaforu o nejlepším příteli člověka, který byl svým pánem „naprogramován" k rasové nesnášenlivosti. (46th KVIFF)