Vincent Jerman-Jerosa

Vypravěčem a hlavním hrdinou příběhu je portorikánský zločinec Carlito Brigante, který je předčasně propuštěn z vězení. Vrací se do života s rozhodnutím definitivně skoncovat s minulostí zabijáka a překupníka drog. Jenže záhy pochopí, že tlak rodné newyorské čtvrti, tlak "ulice", v níž se téměř všichni pohybují na opačné straně zákona, bude velmi obtížné překonat. Carlito je mužem ze staré školy, který ještě ctí přátelství. Proto musí v nouzi pomoci narkomanskému advokátu Dave Kleinfeldovi, s nímž se zná už mnoho let. Smysl pro čest, který všichni ostatní už dávno ztratili, je pro něj víc než láska k tanečnici Gail.

Svérázný australský lovec Michael J. Krokodýl Dundee žije se svou láskou Sue v New Yorku, ale stále více se mu stýská po buši. Když je Sue unesena do luxusního sídla kolumbijského drogového bosse Rika, pomocí odvážného plánu pronikne do jeho sídla a Sue zachrání. Jenže Krokodýl je spíše tvorem džungle a ve městě ji nedokáže ochránit. A tak se Sue odjedou zpět do Austrálie...

New York v dobách, kdy mu vládla prohibice. Cotton Club není jen známý jazzový bar v Harlemu, ale také místo, kde se setkávají vlivní šéfové podsvětí. Mladý hudebník Dixie Dwyer (Richard Gere) zachrání život jednomu z mafiánů, ale brzy se zaplete do problémů, když se zamiluje do jeho milenky.

Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby.