Sophia Loren

Born:20. září 1934

Place of Birth:Rome, Lazio, Italy

Known For:Acting

Biography

Sophia Loren, narozená Sofia Villani Scicolone 20. září 1934, je ikonická italská herečka, jejíž slavná kariéra trvala přes šest desetiletí. Loren známá pro její podmanivá představení a nadčasovou krásu a upevnila svůj status filmové legendy.

V roce 1962 vytvořila Loren historii tím, že získala cenu Academy Award za nejlepší herečku za její poignantní roli u „Two Women“, což znamenalo významný milník jako první herečku, která obdržela Oscara za neanglicky mluvící představení. Mezi její působivé ocenění patří celkem 50 mezinárodních cen, které zahrnuje prestižní vyznamenání, jako jsou sedm cen Golden Globe Awards, Grammy Award, ocenění BAFTA a cenu Laurel.

Během své kariéry Loren přinesla nezapomenutelná představení v rozmanité škále filmů a představila její všestrannost a talent. Od klasických filmů jako „Houseboat“ (1958) a „El CID“ (1961) až po uznávaná díla, jako je „manželský italský styl“ (1964) a „Zvláštní den“ (1977), zanechala nesmazatelnou známku na světě kina.

Kromě jejího úspěchu v evropském kině má Loren také významný dopad na Hollywood, hlavní roli v amerických trhácích jako „Grumpier Old Men“ (1995) a „Devět“ (2009). Její podmanivá přítomnost na obrazovce získala kritický uznání i komerční úspěch a dále upevnila její postavení milované a respektované herečky.

Lorenovy příspěvky do filmového průmyslu byly široce uznávány a oslavovány. V roce 1999 byla poctěna Americkým filmovým institutem jako jedna z 25 amerických ženských legend všech dob, která upevnila její odkaz jako filmovou ikonu. Kromě toho obdržela prestižní ocenění, jako je Cecil B. de Mille Award za celoživotní úspěchy a pramium Imperiale od japonského imperiálního rodin.

Kromě její pozoruhodné herecké kariéry byla Loren uznána za její kulturní dopad a filantropické úsilí. Mezi její ocenění patří investování jako Cavaliere di Gran Croce Ordine Al Merito della Repubblica Italiana a přijetí čestné legie z francouzské republiky a zdůrazňování jejích příspěvků k umění i společnosti.

Trvalé kouzlo, talent a milost Sophie Loren zaujala publikum po celém světě, což z ní udělalo milovanou postavu v říši kina. S dědictvím, které zahrnuje generace, nadále inspiruje a okouzlí diváky svými nadčasovými představeními a bezkonkurenční charisma.

Images

Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren
Sophia Loren

Filmografie

Herectví

Nine

Mamma

2009

Po úspěšném oscarovém muzikálu Chicago se režisér Rob Marshall pouští do další velkolepé podívané. Excelentní taneční čísla a superhvězdná herecká sestava dominují této filmové verzi proslulého brodwayského muzikálu "Nine". Film nás zavede do italských Benátek, kde se režisér Guido Contini snaží dokončit svůj film. Čerstvému čtyřicátníkovi ale kazí radost nastupující krize středního věku a hlavně nedostatek inspirace. Navíc podléhá vlivu mnoha žen, které ho obklopují. Matky, manželky, milenky, celoživotní múzy, kostýmní výtvarnice, módní redaktorky...

Pád říše římské

Lucilla

1964

Císař Marcus Aurelius (Alec Guinness), který cítí blížící se smrt, určí věrného Livia (Stephen Boyd) svým nástupcem. Livius chce pokračovat v jeho zásadách v naději, že nastolí nekonečný mír. Ovšem ještě je tu syn Marca Aurelia, Commodus (Christopher Plummer). Jeho stoupenci zavraždí Marca Aurelia dříve, než oficiálně prohlásí Livia svým nástupcem a tím zajistí Commodovi trůn. Krutý Commodus se ujímá vlády, vyžene svou setru Lucillu (Sophia Loren) a Livia z Říma a svými činy vyprovokuje vzpouru východních provincií. To je začátek pádu Říše římské…

Quo Vadis

Lygia's Slave (uncredited)

1951

Řím hoří, Nero recituje, křesťanství je na vzestupu. A filmoví diváci se v zástupech hrnou na filmový kolos, který se natáčel léta. Pyšní se osmi oscarovými ® nominacemi* (včetně Nejlepšího filmu) a objevuje se v něm 110 postav a na třicettisíc statistů. Čekají je skvostné obrazy pochodujících legií, zpupného pohanství a děsivá podívaná na mučednictví křesťanů, předhazovaných lvům za jásotu davů v Koloseu. Robert Taylor hraje velitele legie, jehož láska ke křesťanské otrokyni (Deborah Kerr) překračuje propast mezi říší a sektou oddaných věřících. Nade vším ale ční Nero (Peter Ustinov). Císař, šílenec, vrah - neomezený vládce velkolepé – a velkolepě zatracené – slávy, která bývala Římem.

Cid

Jimena

1961

Charlton Heston jako španělský rytíř Rodrigo Díaz de Vivar, přezdívaný El Cid a Sophia Lorenová jako jeho nedosažitelná láska Jimena jsou hrdiny příběhu o odvaze a cti, o touze vzepřít se vžitým pravidlům, o lásce a přátelství, o důvěře a dodržování slibů. Šlechetný kastilský rytíř El Cid, který byl během vlády krále Ferdinanda prohlášen za zrádce, se stal národním hrdinou – sjednotil Španělsko, spojil španělského krále a Maury v boji proti arabským útočníkům z Afriky, odrazil nájezdy arabských kmenů a stal se legendou. Jeden z nejvýpravnějších filmů všech dob nás zavede na Pyrenejský poloostrov do doby občanské války okolo roku 1060 a ukáže nám, jak se v temném středověku milovalo, bojovalo a umíralo za rytířské ideály.

Pret-a-Porter

Isabella de la Fontaine

1994

V Paříži začínají přehlídky modelové konfekce, kterou slavní módní návrháři vytvořili pro obyčejné smrtelníky a které každoročně určují módní trendy na příští rok pro tvůrce na celém světě. A jako každý rok se do metropole nad Seinou sjíždějí všichni ti, kdo mají ve světě módy své slovo - tvůrci, modelky, novináři píšící o módě, fotografové, celebrity a různé hvězdy a hvězdičky. A bizarní kolotoč marnivosti se roztáčí...

Zvláštní den

Antonietta Taberi

1977

Za úsvitu jednoho květnového rána roku 1938 musí Antoinetta (Sophia Lorenová) postupně vzbudit a vypravit všech svých šest dětí i s manželem do obřího slavnostního průvodu. V malém římském bytě propuká obvyklá ranní strkanice. Nakonec ale celá rodina odchází včas a spolu s nimi vyráží do ulic i celý činžák. Antoinetta ovšem dobře ví, že se od ní očekává poklidit celou domácnost dřív, než se manžel vrátí. Začíná každodenní koloběh uklízení, vytírání, praní a vaření, ze kterého ji náhle vytrhne seznámení s Gabrielem (Marcello Mastroianni), jejím šarmantním sousedem. Přestože život nevzdělané ženy v domácnosti nemůže být vzdálenější světu svobodného mládence a známého rozhlasového hlasatele, mezi oběma lidmi rychle vzniká pouto, které zcela promění jejich dosavadní pohled na život... Snímek Ettore Scoly z roku 1977 vychází ze skutečné návštěvy Hitlera v Římě, zcela záměrně se ovšem vyhýbá bujarým oslavám v ulicích a zaměřuje se na zdánlivě nepodstatné dění ve ztichlém činžovním domě.

Dej si pohov, kámoši 2

Maria Sophia Coletta Ragetti

1995

John s Maxem se láskyplně oslovují šašku a moulo a zase si výborně rozumějí. Max sice závidí Johnovi Ariel, která si ho vzala, ale bez zášti. Oba starouškové chystají svatbu svým dětem: Maxův syn Jacob se chystá oženit s Johnovou dcerou. A oba dědoušové stále s chutí chodí na jezero, kde na ně čeká jejich přítel-nepřítel věkovitý a obrovský sumec, kterého se snaží celý život ulovit i Johnův 95letý otec. Na břehu jezera stojí dům, v němž "hoši" roky kupovali návnadu, jejich starý přítel zemřel a domek zdědila pohledná María (Sophia Lorenová) se svou matkou a hodlají tam zřídit italskou restauraci. To se však Maxovi ani Johnovi nelíbí a tak začne boj plný naschválů. K tomu se dál chystá svatba, ale budoucí novomanželé mají z chystaných překvapení čím dál menší radost, svatbu nakonec zruší a rozejdou se. Tím je zapomenut spor s Maríou a boj mezi oběma muži opět propuká naplno. To ale rozhodně není poslední zvrat v jejich osudu...

Horalka

Cesira

1960

Vdova Cesira a její třináctiletá dcera Rosetta uprchly před spojeneckými nálety na Řím během druhé světové války. Cestují do odlehlé vesnice, kde se narodila Cesira. Během jejich cesty i ve vesnici dělá matka vše, co je v jejích silách, aby Rosettu ochránila. Mezitím se do Cesiry zamiluje citlivý mladý intelektuál, Michele.

Operace Crossbow

Nora Van Ostamgen

1965

Píše se rok 1943 a na bojištích druhé světové války se karta začíná pomalu obracet v neprospěch Třetí říše. Hitler však hrozí, že s pomocí nově vyvíjených tajných zbraní dokáže Spojencům zasadit rozhodující úder. Za této situace dostává britská vojenská rozvědka zprávu o podezřelých německých aktivitách v Peenemünde na baltském pobřeží. Winston Churchill pověřuje ministra Duncana Sandyse, aby tyto aktivity prověřil. Navzdory skepsi fyzika profesora Lindenmanna je Sandys přesvědčen, že zde probíhají práce na vývoji nového druhu raket. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že Němci své úsilí ještě vystupňují. Sandys proto vybaví poručíka Johna Curtise identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby výrobu raket sabotoval.

Přejezd Kassandra

Jennifer Rispoli Chamberlain

1976

Cestující mezinárodního expresu jsou ohroženi smrtelným a silně nakažlivým virem, který v podstatě nešťastnou náhodou rozšířili mezi cestující dva radikální bojovníci za práva zvířat, toho času na útěku z budovy výzkumného střediska OSN. Hrozí nebezpečí světové epidemie a je nutno zasáhnout. Vlak je hermeticky uzavřen a cestující mají být ponecháni svému osudu. Dokonce je vlak nasměrován na kolej, která vede k železničnímu mostu Cassandra v Polsku, o kterém je známo, že vlak neunese. Boj o životy cestujících se rozbíhá na obou frontách - epidemiologické i politické...