Paul Stewart

Mladá irská přistěhovalkyně Eilis Lacey cestuje v roce 1950 do New Yorku za účelem najít si práci. Vášnivě se zamiluje do italského údržbáře Tonyho. Začnou plánovat svatbu a Eilis poznává Tonyho rodinu. Po smrti její sestry se Eilis musí vrátit zpět do Irska, kde naváže vztah s hostinským Jimem. Její matka ji nutí, aby se provdala za Jima, netušíc, že Eilis se ve Spojených státech již předtím tajně provdala s Tonym.

Pro studenty elitní školy Spenser Academy jsou členové spolku Synové Ipswiche ti nejzkaženější studenti na škole. Ale to není jediné, co mají společného. Tito čtyři přátelé spolu sdílejí ještě jedno 300 let staré tajemství. Ve skutečnosti jsou totiž čarodějové - mladí následovníci čarodějnického sabatu ze 17. století. Takže když se z dlouhého vyhnanství nečekaně vrací pátý člen spolku a hrozí zabitím jejich blízkých, všichni si uvědomují, že musí čelit velmi silnému nepříteli, který má dost síly nejen na to, aby je oslabil, ale aby jejich sílu získal sám pro sebe.

Zemřít po zásahu záchodového prkénka z kosmické stanice není nic, čím by se po smrti člověk chlubil, ale osmnáctiletá Georgia Lassová se už dávno smířila s tím, že osud se nedá změnit ani obelhat. Ostatně od své smrti pracuje jako smrtonoš, tj. ten, kdo zemřelým odjímá duši a vyprovází je na onen svět. Restaurace Der Waffle Haus, kde Georgia a další tři smrtonoši dostávali úkoly pro každý den, jednoho dne nečekaně vyhoří a čtveřice záhrobních kolegů dostane místo zodpovědného šéfa Rubea nového nadřízeného jménem Cameron Kane. Ten na rozdíl od Rubea nerozdává jména budoucích zemřelých na žlutých kancelářských přílepkách, nýbrž přidělí podřízeným zbrusu nové mobilní telefony a posílá jim úkoly v podobě esemesek. Na duších mrtvých lidí mu ani trochu nezáleži. Myslí si, že když smrtonoš svůj úkol zpacká, tak se vlastně nic nestane.

Jacques Mesrine, největší francouzský gangster všech dob, byl ve své vlasti známější než jakákoliv celebrita. Jeho avantýry byly neskutečně lehkomyslné, neuvěřitelně drzé a jeho úmysly absolutně nepředvídatelné. Na každou novou „fušku“ se pomocí plastických operací a nejrůznějších masek měnil k nepoznání, a proto byl přezdíván „mužem tisíce tváří“. Národ ho uctíval, ženy ho zbožňovaly a pro stát byl nepřítelem číslo jedna...

Na samé hranici mezi anglofonní provincií Ontario a frankofonním Quebecem je objevena mrtvola. Vyšetřováním jsou tedy pověřeni detektivové z obou stran - Martin Ward z Toronta a David Bouchard z Montrealu. Jsou přinuceni spolupracovat, i když mluví jiným jazykem a hlavně jsou oba naprosto rozdílní. Zatímco anglofonní Martin je typem „hodného“ policajta a vše řeší podle litery zákona, frankofonní David je impulzívní ranař – tedy ten „zlý“. To jim ovšem v práci nijak nepřekáží, neboť mají silnou motivaci. Honí zločince, který vraždí osoby z okruhu vrcholového hokeje a na svých obětech zanechává stopu ve formě tetování, které je vodítkem k další vraždě. Média mu přezdívají „Tetující zabiják“, a jak se kruh okolo něj stahuje, začíná se mstít i na rodinách obou detektivů.

Pro studenty elitní školy Spenser Academy jsou členové spolku Synové Ipswiche ti nejzkaženější studenti na škole. Ale to není jediné, co mají společného. Tito čtyři přátelé spolu sdílejí ještě jedno 300 let staré tajemství. Ve skutečnosti jsou totiž čarodějové - mladí následovníci čarodějnického sabatu ze 17. století. Takže když se z dlouhého vyhnanství nečekaně vrací pátý člen spolku a hrozí zabitím jejich blízkých, všichni si uvědomují, že musí čelit velmi silnému nepříteli, který má dost síly nejen na to, aby je oslabil, ale aby jejich sílu získal sám pro sebe.