Vysoko na tibetské náhorní plošině, mezi neprobádanými a těžko přístupnými údolími, dokument sleduje tichou a vytrvalou výpravu za sněžným levhartem (irbisem). Fotograf Vincent Munier a spisovatel Sylvain Tesson se vynořují z bílého prostoru krajiny, pozorují stopy, čekají a naslouchají — jejich společné hledání je spíše rituálem než honbou za trofejí. Kamera zpomaluje čas, aby odhalila drobné detaily života ve vysoké nadmořské výšce, a každé záběry působí jako oslava trpělivosti a pokoření před divočinou.
Díky poetickým úvahám a intimnímu vizuálnímu jazyku se film proměňuje v meditaci o křehkosti přírody a našem vztahu k ní. Munierovy snímky zasněžených masivů, stop v prachu a nečekaně životných záběrů fauny vytvářejí silný estetický zážitek, zatímco ticho a tempo snímku nechávají diváka přemýšlet o ochraně posledních divokých míst. Výsledek je dojemný, vizuálně ohromující a hluboce lidský pohled na jeden z posledních koutů divočiny.