Skelly

Po smrti dědečka posílá chlapcovu otec, sužovaný žalem, svého syna na neobvyklou cestu, která má pomoct pochopit smrt a smíření. Zatímco se připravuje na každoroční strašidelný dům, ve kterém se mísí hra a vzpomínky, chlapec potkává postavy a příběhy, které postupně odhalují, jak bolest i radost patří k paměti rodiny. Film kombinuje tichou melancholii s lehce mrazivým poetismem, když obyčejné rekvizity nabývají symbolického významu.

Skelly je intimní, citlivé vyprávění o otci a synovi, kteří se snaží najít společnou řeč navzdory ztrátě. Režie klade důraz na malé okamžiky – vzpomínky u dřezu, stavění kulis, sdílené ticho – a ukazuje, že aktem vyprávění a tvorby rituálů lze uzdravit to, co se zdá neuchopitelné. Výsledkem je film, který místo jednoduchých odpovědí nabízí křehký prostor pro smutek, smích a nový začátek.