Film spojuje jazz a dekolonizaci v silném vyprávění, které líčí jednu z nejnapjatějších epizod studené války. V roce 1960 se OSN stala jevištěm politického zemětřesení, když boj za nezávislost a mezinárodní mocenské zájmy vstoupily do ostrého střetu. Snímek rekonstruuje tyto dramatické chvíle prostřednictvím archivních záběrů, osobních výpovědí a politických debat a ukazuje, jak se kulturní a hudební hnutí prolínala s bojem o suverenitu.
Jazzový soundtrack není jen doprovodem, ale aktivním vypravěčem, jehož improvizace a rytmická intenzita odráží napětí, naději i zklamání dotčených komunit. Dokument zkoumá dědictví těchto událostí, vyzývá k zamyšlení nad vlivem mezinárodních mocností a nad tím, jak kultura pomáhala artikulovat požadavky na spravedlivější svět — a jak byly tyto hlasy někdy umlčeny či přesměrovány politickými zájmy.