Po události, která Agniesz trvale změní život, se kamera pomalu otáčí k lidem v jejím okolí — rodině, přátelům i cizím sousedům — kteří pokračují v každodenním rytmu, jako by se nic nestalo. Sorry, Baby je tichý, nekompromisní portrét toho, jak společenská lhostejnost a malé kompromisy pohlcují bolest jedné osoby, zatímco ostatní hledají pohodlné vysvětlení nebo jednoduché omluvy, které jim umožní jít dál.
Režie s důrazem na detail a herecké výkony dávají prostoru nevysloveným pocitům a prázdninám v komunikaci; kamera často zůstává na prvcích, které mluví místo postav. Film nikomu nenabízí snadné odpovědi — místo toho nechává diváka čelit otázkám viny, spoluzodpovědnosti a toho, co znamená skutečně si všimnout druhého.